Home » Zahrady » Olympus Praha - Zahrada vašich představ
Olympus Praha - Zahrada vašich představ
20-03-2009, 09:42
Již před zahájením stavby dalo vedení společnosti Olympus své japonské zahradě pěkný název - Zahrada vašich představ. Toto pojmenování je svým způsobem tvůrčí, neboť přímo vyzývá každého návštěvníka zahrady, aby popustil uzdu své fantazii, zapojil vlastní představivost a promítl do zahradní scenérie své sny. Konečný vzhled zahrady se vám zde nyní pokusím popsat, ačkoliv i ona, jako každá japonská zahrada, má své tajemství a člověk o ní získá nejlepší představu teprve ve chvíli, kdy ji sám uvidí.
Václav Wiesner
Při tvorbě japonské zahrady v Evropě se člověk může řídit mnoha pravidly a koncepcemi. Má na výběr, zda vycházet z ortodoxních pravidel buddhismu, šintoismu či feng-šuej, nebo zda se zaměří na obecné zásady japonské estetiky. Současná japonská zahradní tvorba využívá odkazu všech stylů, které průběhu staletí vývoje tohoto uměleckého oboru vznikly, přičemž zachovává určitá zásadní pravidla. Základní koncepce japonské zahrady vždy spočívá v úctě člověka k mocným silám přírody.
Jedním z řady japonských specifik, které se při představě japonské zahrady mnoha lidem vybaví, je využití omezeného prostoru a minima prostředků k vytvoření scenérie, působící dojmem rozsáhlého krajinného útvaru. Návštěvníka zahrady by měl upoutat určitý prostý, ale výrazný detail a vést ho k zamyšlení nad překvapivostí přírody a života vůbec.
Je třeba podotknout, že Japonci coby vášniví milovníci přírody se stejným zaujetím budují i prostorově velmi rozsáhlé parky a zahrady. Příslušníkům západní kultury se však minimalistické pojetí zahrad vtisklo do paměti právě proto, že dříve u nás nemělo obdoby. Minimalistické zahrady, konkrétně zahrady suché, kde se výrazové prostředky omezují na kámen, štěrk a písek, vznikly při zenových klášterech a jsou silně ovlivněny touto východní filozofií. Mniši je využívali k meditaci a řada lidí již zakusila, jak osvěžující může být pohled na takovou scenérii.
Zahrada vašich představ v areálu společnosti Olympus na Evropské třídě má svým pojetím nejblíže asi k čajové zahradě, byť nezahrnuje čajový domek, ani není určena k provádění čajového obřadu. Smyslem čajových zahrad je oprostit účastníka čajového obřadu od rušivých či znepokojivých myšlenek, jež by rozptylovaly jeho koncentraci a bránily mu plně se oddat nadcházejícímu zážitku. Tomu napomáhá zejména úsek v okolí klikaté pěšinky vedoucí zahradou.
Pěšinkou japonské zahrady společnosti Olympus nebude procházet zaprášený, chudý, pokorný poutník, navracející se z očistného pobytu o samotě v horách, ani estéti a filozofové, kteří se do role takového poutníka stylizují. Budou to špičkoví manažeři, ředitelé, odborníci na vyspělou techniku, právníci či lékaři, zákazníci firmy, zkrátka lidé, žijící v naší zběsilé a uspěchané době. Všichni mají spoustu problémů a starostí, málo času na relaxaci a jen málokdo není postižen stresem. Posláním Zahrady vašich představ je právě chvilka odpočinku. Člověk se může nechat okouzlit její krásou a alespoň nakrátko se oprostit od všedních starostí díky působení stěží definovatelných přírodních sil, jež z ní vyzařují. Každý, kdo to zažil, může potvrdit blahodárný účinek takového zážitku na lidskou psychiku.
Z hlediska měřítek evropské zahradní tvorby není prostor, na němž vznikla Zahrada vašich představ, nijak velký. Přesto jsem chtěl plně vyčerpat jeho možnosti a vytvořit snový krajinný útvar, jenž by v každém návštěvníkovi zanechal osvěžující dojem. Zahrada se skládá ze dvou na sebe navazujících částí. Zahrada vašich představ má rozlohu 150 m2, z toho Ostrov osmi nesmrtelných zaujímá plochu 35 m2. Není tedy velká, ale jsou i menší zahrady.
Zahrada vašich představ je projektována tak, aby byla pohledová ze tří stran z obvodových chodníčků. Na severní straně je oddělena od pozemní komunikace dřevěným plotem. Ostrov osmi nesmrtelných je pohledový ze všech stran. Hlavní pohled a vstup do zahrady se otevírá z jižní strany od přechodu z budovy společnosti Olympus, nicméně za nejkrásnější považuji pohled ze západní strany, od vchodu do kongresového sálu.
U vstupu do zahrady je neodmyslitelná součást čajové zahrady - studánka s bambusovou naběračkou, do níž stéká proud vody.
První nášlapný kámen má vyvýšenou hranu a stezička vedoucí zahradou je klikatá; podle tradice takové uspořádání zabraňuje ve vstupu do zahrady démonům a nečistým silám. Hned vedle vchodu vítá návštěvníka tzv. "kámen hosta" . Tři nášlapné kameny vás zavedou na kamenný můstek, klenoucí se nad potokem. V jezírku se zrcadlí starý javor nakloněný nad vodní hladinou. Ve vodě se odrážejí i další rostliny, jimiž je osázeno okolí jezírka. Ze západního břehu na vás hledí žulový Buddha, o němž snad už všichni zaměstnanci firmy Olympus vědí, že pohlazení jeho bříška přináší úspěch štěstí a prosperitu. Po pravé straně vyvěrá potůček; v mnoha zákrutech proudí na západ a živým, nepravidelným tokem připomíná horskou bystřinu. U pramene potoka je zasazen nádherný červený javor a exoticky působící Enkianthus - datyně.
Když sestoupíte z můstku a minete rozložité azalky a tisy, dorazíte k houštině. Ta vyvolává dojem, že zahrada na tomto místě nekončí, ale rozkládá se dál na západ. Stezička z nášlapných kamenů se tu však otáčí a vede vás na východ, kde se před vámi otevře vyhlídka na zatravněné údolí. Vlevo, na severní straně, se tyčí symbolická hora.
Travnatý prostor údolí není osázen žádnými rostlinami a nic tedy nestojí ve výhledu na moře, jež je zde naznačeno plochou vysypanou štěrkem. Větší kameny umístěné v moři představují lodě plující na vzdálený Ostrov osmi nesmrtelných. Tento nespojuje s pevninou žádný můstek, jediná přístupová cesta vede "po vodách" štěrkového moře. Ostrov má tvar želvy, jejíž hlava směřuje k východu. Ta je ve východní tradici symbolem dlouhověkosti a prosperity. V daném ztvárnění celek vyjadřuje, že úspěch není zadarmo, ale je vykoupen úsilím a překonáváním překážek. Přes veškeré nástrahy však cíl - ostrov symbolizující konečný úspěch, naplnění lidských snů - zůstává pro člověka motivem, aby neprožil život planě a pokusil se překonat veškerá jeho protivenství.
Základním prvkem japonské zahrady je borovice. Je to strom, který do japonské zahrady neodmyslitelně patří, pomineme-li zahrady suché nebo napodobující krajinu, v níž borovice nerostou. Borovice v Zahradě vašich představ je mohutná, přes sto let stará Pinus parviflora, dovezená zvlášť pro tento účel přímo z Japonska. Je vysazena na ostrově a umocňuje tak symboliku dlouhověkosti. Vévodí nejen ostrovu, ale je zároveň dominantou celé zahrady. Troufám si tvrdit, že druhý takový strom na veřejných místech v Čechách není. Borovici dělá důstojnou společnost tzv. "kámen pána domu" a další kameny. Jedním ze zásadních pravidel totiž je, že osamocený solitér je chyba, štěstí by majiteli zahrady nepřinesl. Celá kompozice svým řešením odpovídá nárokům na vyváženost v souladu s filozofickou náplní symbolu jing-jang.
Většina klíčových prvků zahrady byla dovezena z Japonska, už proto, aby bylo co nejlépe vyhověno požadavkům na autentičnost. Za hladké vyřízení a včasnou dopravu mohu poděkovat spolupráci firmy mého dlouholetého přítele Piuse Nottera ze Švýcarska.
Je známo, že tradiční japonský panteon je velmi rozsáhlý. V rámci tradice se Japonci i dnes při všech závažných počinech dovolávají přízně vyšších či nižších božstev. Činí tak za cílem kladného ovlivnění budoucnosti projektu, do něhož se pouštějí, snaží se zajistit si jeho šťastný osud. Právě slovo osud patří v japonské filozofické terminologii k nejčastěji skloňovaným. Celá tisíciletí hledají ti, kteří v něj věří, cesty, jak si jej naklonit. Sám jsem svého druhu fatalista, ač musím přiznat, že mi zástup japonských božstev, jež mohou osud ovlivnit, připadá poněkud nepřehledný.
Nechtěl jsem však tento fakt podcenit a stavět se nevšímavě k tradici národa, z jehož kulturního odkazu jsem ve své práci čerpal. A navíc, člověk přece potřebuje rituály. Usoudil jsem, že je nutné, aby zahradě někdo vložil mnoho dobrého do vínku. Nejlépe kmotr. Jeden kmotr se mi ovšem zdál málo, dvojka je sudé, tedy pro Japonce nepříliš šťastné číslo. Podle pravidla šťastných lichých čísel - 3, 5, 7 - jsem zvolil zlatou střední cestu.
Šťastný osud přišlo zahradě popřát kmotrů pět. Považuji za velmi příznivé znamení, že všichni tento úkol přijali, aniž bych je musel přemlouvat, a zúčastnili se jak zahájení stavby zahrady, tak o měsíc později i jejího slavnostního otevření. Za to jim chci na tomto místě znovu poděkovat. Jsou to Doc. Věna Hrdličková, která se spolu se svým nezapomenutelným manželem Dr. Zdeňkem Hrdličkou v 70. letech minulého století zasloužila o rozšíření zájmu o bonsaje a japonskou zahradní kulturu v řadách našich krajanů; Iva Hüttnerová, sama majitelka zahrady v japonském stylu, české veřejnosti známá coby rádkyně v péči o domácí štěstí; Zdeněk Thoma, cestovatel, fotograf a spisovatel, jehož fotografie byly pro řadu lidí první zkušeností s krásou japonských zahrad; Ondřej Neff, publicista a spisovatel, který ví o japonských zahradách a bonsajích mnohem víc, než jsem si myslel a Aleš Trnka, ve své funkci předsedy sekce bonsají a japonských zahrad při Česko-japonské společnosti skutečný odborník.
Ocenění a poděkování bych rád touto cestou vyjádřil vedení společnosti Olympus, zejména generálnímu řediteli JUDr. Petru Hanzlíkovi, který svým rozhodnutím prosadil stavbu zahrady a obohatil tak nejen sídlo své firmy, ale i Prahu, Čechy a Evropu o v našich krajích nevšední výtvarné dílo.
Slavnostního otevření zahrady, které se konalo 28.dubna 2004 se k mé velké radosti zúčastnil i velvyslanec Japonska v České republice, Jeho Excelence Koichi Takahashi, dále emeritní generální ředitel společnosti Olympus v Tokiu Toshiro Shimoyama a zástupce ředitele Olympus Europa, GmbH se sídlem v Hamburku, pan Masataka Suzuki.
Na závěr mi nezbývá než vyjádřit naději, že osud, který Zahradu vašich představ čeká, bude opravdu příznivý. Že splní svůj účel a po dlouhá léta bude přinášet krásu, chvíle odpočinku a osvěžení všem, kdo ji navštíví.
Fotografie z archivu V. Wiesnera