Home » Bonsai » Bonsajistické léto
Bonsajistické léto
20-03-2009, 09:26
První jarní den je již za námi a my zjišťujeme, že většina bonsají se probudila ze zimního spánku. V březnu a dubnu je čas rozmnožování. Urychleně vyséváme nově získaná semena a ta, která jsme stratifikovali. Semena vyséváme do výsevních substrátů. Máme-li více semen, sejeme je do truhlíků, venkovní druhy třeba na připravený záhonek.
Ing. Petr Herynek
Podrobnosti o výsevech se dozvíte z odborné literatury. Semenáčky pak přepichujeme, když mají první pravé lístky. V květnu je vhodná doba pro provádění vzdušného hřížení. Jsou-li to bytové druhy, je ideálním měsícem duben, u venkovních druhů můžeme ještě počkat do začátku května. Kůru v místě zakořeňování sloupneme v šíři dvou centimetrů a ránu nastimulujeme pudrovým stimulátorem. Na místo zakořeňování upevníme květináč, který vyplníme substrátem pro rozmnožování rostlin. Ten udržujeme přiměřeně vlhký. Po dvou nebo třech měsících mohou být větve nebo vrcholky zakořeněny. Délka doby zakořeňování záleží na druhu dřeviny. Počkáme, až budou květináčky úplně prokořeněny. U stromkových ibišků, fíkusů, ale i jiných rostlin můžeme zakořeňovat několik míst nad sebou. Tak získáme více rostlin.
V dubnu pícháme na připravený záhonek tvrdé, tzv. dřevité řízky. Ty máme nařezány a založeny již od prosince či ledna. Pícháme je šikmo do půdy tak, aby z půdy vystupoval jen konec řízku o délce 1-2 cm a poslední očko směřovalo vzhůru.
Jaro je obdobím roubování. V březnu roubujeme na zakořeněné podnože sakury, višně a slivoně, v dubnu a v květnu jabloně, hrušně a ostatní jádroviny. Všechny dřeviny roubujeme co nejníže, aby místo srůstu bylo co nejméně nápadné. Po ujmutí řízků úvazky včas povolíme, aby se lýko nebo roubovací páska nezařízly do podnože a netvořily se nevzhledné zduřeniny.
Pro urychlení růstu některých bonsají, kupříkladu u fíkusů, můžeme málo vzrůstné kultivary naroubovat na silnější, bujněji rostoucí druh. Fíkusy se roubují na odstřihnuté kořeny F. elastica nebo jiných vzrůstných druhů. Vhodným způsobem je kozí nožka nebo roubování za kůru. Od importovaných F. retusa, které mají několik silných sukulentních kořenů, můžeme přebytečný kořen odříznout a naroubovat na něj větévku některého drobnolistého kultivaru F. retusa. Pokud má kořen dostatek mízy, roubujeme za kůru. Listy roubu odstřihneme a ponecháme pouze krátké řapíky.
Do poloviny dubna urychleně přesadíme zbytek bonsají. Pokud některé z venkovních bonsají nejsou v dobré kondici, vyjmeme je z misky a vsadíme do polostínu na záhon, kde je necháme jeden rok nebo i více let růst, aby zesílily.
Na jaře kvete většina kvetoucích bonsají. Ty v době nakvétání zkrátíme na polovinu, aby na prudkém slunci rychle neodkvetly. Po odkvětu rostliny zkrátíme a některé můžeme prořezat. Každopádně odstraníme odkvétající květy a květenství, pokud s nimi nepočítáme pro tvorbu plodů. U jabloní, třešní, hrušní, kdoulovců a dalších druhů ozdobných plody ponecháme jen nejlépe vyvinuté plody a pouze tolik, kolik jich rostlina uživí. Peckoviny prořezáváme v červenci, ale nejpozději počátkem srpna. V srpnu se vytvářejí květní pupeny.
Jaro a léto je doba, kdy bonsaje pečlivě zaléváme a přihnojujeme. Používáme listová hnojiva nebo hnojiva do půdy. Většina bonsají je vděčná za časté rosení a větrání. Zásadně se vyvarujeme rosení při prudkém slunci. Kapky ulpělé na listech působí jako čočky a při prudkém slunečním záření se mohou listy popálit. To platí především u druhů, které mají jemné listy, například japonské javory. Ty chráníme před prudkým poledním sluncem. Okolí misek zvlhčujeme, abychom vytvořili vhodné mikroklima. V letním období všechny bonsaje zaštipujeme. Listnáče stříháme malými nůžkami, borovice, jalovce, modříny, smrky a další jehličnany zaštipujeme nehty (mezi palcem a ukazováčkem).
Bytové bonsaje připravujeme na letnění, které je pro většinu druhů prospěšné a u některých dokonce nutné. Bonsaje zpočátku otužujeme častým větráním. V polovině května vynášíme ven otužilé druhy a koncem května pak ty ostatní. Máme na zřeteli, že “zmrzlí muži” se mohou opozdit a nízké noční teploty by mohly některé bonsaje poškodit nebo docela zničit, proto nespěcháme. Pro letnění vybereme závětrnou teplou polohu s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Nejlepší je, jsou-li letněné bonsaje před poledním sluncem chráněny korunou stromu, domem apod. Bonsaje stavíme nejraději na police, kde mají ze všech stran dostatek světla. Police u zdi nebo na domě nejsou nejvhodnější. Musí být dostatečně široké, aby umožnily přístup světla ze všech stran. Pokud jsou police užší, větve u stěny budou v zástinu. Pak musíme bonsaje vždy po dvou týdnech pootočit. Světle natřená stěna je nejvhodnější, protože odráží světlo a větve u stěny mají lepší světelné podmínky. Při umísťování bonsají na poličkách počítáme s bouřkami a prudkými větry. Proto misky s bonsajemi k policím uchytíme, aby je vítr neshodil dolů a nezničil. Sukulentní bonsaje umístíme pod zasklenou stříšku, kde budou chráněny před déletrvajícími dešti.
Bonsaje nejprve umístíme na několik dní do polostínu a teprve pak je dáváme na vybrané stanoviště. Při letnění na plném slunci nesmíme zapomínat na zálivku, která musí být častější než v polostínu. Pokud bonsaje kropíme nebo rosíme, dbáme na to, aby listy včas oschly. Nerosíme při prudkém slunci. Bonsaje kropíme a ošetřujeme vůči škůdcům nejlépe navečer nebo brzy ráno. Zásadně ne v poledních hodinách, kdy by se mohly lístky chemickými prostředky popálit a působením slunečních paprsků poškodit.
Letnění na plném slunci vyhovuje řadě bonsají. Má to nesporné výhody, protože větévky mají krátká internodia, malé lístky a na podzim bohatě kvetou a plodí. Nevýhodou je, že musíme častěji zalévat, v horkých dnech i dvakrát denně. Umísťujeme.li bonsaje na plné slunce, je dobré zkrátit větévky a všechny výhony zaštípat.
V době plné vegetace se objeví řada škůdců, například housenek, mšic, třásněnek, červců, svilušek a dalších. Ty okamžitě všemi prostředky ničíme. U dobře ošetřovaných bonsají se škůdci vyskytují jen výjimečně včasný zásah je korunován úspěchem. Vždyť mnohdy postačí odstřihnout jeden postižený list nebo zničit několik mšic pomocí nasbíraných slunéček.