Bonsai klub CZ

Aktuality

Home » Archiv » Japonské zahrady v Evropě

Japonské zahrady v Evropě

20-03-2009, 09:40

Václav Wiesner

Jestliže se o bonsaji hovoří jako o uměleckém díle, platí totéž ve stejné, ne-li větší míře o japonské zahradě. V Japonsku zcela běžně považují tvůrce zahrad za umělce, ba přímo básníky.

Přestože umělecké pojetí zahrad nemá v Evropě, vzhledem k odlišnosti kulturního prostředí, tak dlouhou tradici jako v Japonsku, i Evropané se pod vlivem maurského Španělska naučili oceňovat estetickou, ne pouze užitnou, hodnotu venkovního prostoru v blízkosti obydlí. Zahradní architektura se v Evropě rozvíjela ruku v ruce s rozšířením obchodu a objevitelských cest; osvícení mecenáši a zejména členové panovnických rodů podporovali rozvoj věd včetně botaniky, zakládali sbírky cizokrajných rostlin, budovali parky a skleníky a zaměstnávali schopné zahradníky. Ti však jen velmi zřídka individuálně vynikli jako třeba malíři, sochaři, básníci či skladatelé.

Zahradní architekturu jako samostatný obor, umožňující tvůrci vyniknout, výrazněji vnímáme teprve od minulého století. Od konce 19.stol. se datuje zvýšený zájem umělců všech směrů o východní kultury. Již tehdy nalézáme v literatuře zmínky o kráse asijských zahrad, první zmínky o bonsajích. Je jisté, že už v té době musela idea japonské zahrady někoho okouzlit a inspirovat, ale sotva se dozvíme, zda se někdo pokusil svou vizi realizovat, zvlášť pokud uvážíme, že informace pocházející z cestopisů a romantizující literatury byly velmi kusé.

Do širšího povědomí se japonské zahrady dostaly ve druhé polovině 20.stol. Západní svět se znovu začal o umění a kulturu Východu intenzivněji zajímat v 60.letech a mnohem více lidí zatoužilo nejen po bonsaji, ale i po kousku Japonska nebo Číny ve svém bezprostředním okolí.

Ani dnes nejsou japonské zahrady v Evropě nijak běžným jevem, přestože inspirovaly řadu moderních zahradních architektů. Jsou však místa, kde si jejich prchavé, melancholické kouzlo můžeme vychutnat. V našem kalendáři Vás zavedeme do dvanácti různých japonských zahrad, z nichž některé můžete sami navštívit.

1. Zahrada mnoha pohledů je soukromou zahradou Jiřího Trčky, který je znám především jako úspěšný chovatel kaprů koi.
2. Bonsai centrum Tonja v Uherském Hradišti je ve svém oboru nejznámější firmou na Moravě. Zahradu vybudoval její majitel Antonín Ondráš. Stále ji zdokonaluje, v blízké budoucnosti plánuje stavbu jezírka.
3. Nejslavnější je u nás Bonsai Centrum Libčany, které vkročilo již do třetí desítky let své činnosti. Jeho zakladatel a zároveň hlava rodinné firmy Jaroslav Pišl zahradu neustále vylepšuje.
4. Západočeské univerzitě v Plzni a Magistrátu města Plzeň se podařilo získat pro vybudování zahrady osobu nad jiné povolanou - prezidenta Asociace japonských zahrad. Eishin Harada vybudoval japonskou zahradu na pozemku plzeňské botanické zahrady v okolí památného Körnerova dubu.
5. Zahrada, s níž se snad nejčastěji setkáváme na stránkách časopisů s bonsajistickou tématikou, leží ve švýcarském Boswilu a patří Piusovi Notterovi. Zahradu navštívím několikrát do roka a pokaždé v ní najdu něco nového. Japonští kapři bouří hladinu jezírka tak mocně, až se zdá, že dostojí staré pověsti a v podobě draků vylétnou ven.
6. Švýcarský advokát Dr. Walter Müllhaupt, japanolog a ve své vlasti známý autor knih a článků o japonských zahradách, vybudoval okolo svého domu v Curychu zahradu, jejíž rafinovaný půvab udiví i Japonce.
7. Správná japonská zahrada má své vnitřní kouzlo bez ohledu na místo, kde se nachází. Pius Notter vybudoval na zakázku zahradu u curyšského jezera a nutno přiznat, že takové umístění kouzlo zahrady ještě výrazněji umocňuje. Majitel zahrady, švýcarský bankéř, si přál zůstat v anonymitě.
8. Pius Notter je autorem další zahrady, jejíž majitel si nepřál zveřejnit své jméno. Pozemek není vzdor běžnému zvyku ohraničen plotem nebo zdí. Zahrada se rozkládá na vrcholu kopce a působí dojmem, že vlastně nikde nekončí. Podobného dojmu lze docílit i u zahrady obehnané plotem vytvořením iluzorní perspektivy.
9. Zahrada, u jejíhož zrodu stálo pět kmotrů, nemohla dopadnout špatně. Musím si však přiznat, že se povedla dokonce ještě lépe, než jsem předpokládal. Navštívila ji řada našich i zahraničních odborníků včetně Eishina Harady a všichni se o ní vyjádřili pochvalně. Majitelem Zahrady vašich představ je společnost Olympus CZ. O zahradu výborně pečuje Jiří Koželuh.
10. Tuto zahradu vytvořil u svého domu ve Francii známý bonsajista a autor nevšední knihy o bonsajích François Jeker. Výtvarník s vysokoškolským vzděláním dlouho pobýval v Japonsku, kde načerpal inspiraci a cenné znalosti. Pokud vůbec lze dosáhnout dokonalosti, autor této detailně propracované zahrady se jí velmi přiblížil.
11. Čestmír Sosnovec, milovník japonské kultury, pedagog a majitel firmy Sumiko v Nedrahovicích pravidla uspořádání klasické japonské velmi dobře zná. Jednou ze zásad je využití momentu překvapení. Ten, kdo vstoupí do jeho zahrady poprvé, překvapen skutečně bude.
12. Téměř všechny z výše uvedených zahrad byste mohli s vynaložením většího či menšího úsilí navštívit, kromě této. Patří do skupiny zahrad vytvořených krátkodobě v expozici konkrétních výstav. Tato byla součástí Výstavy japonské kultury v Hotelu Beseda Bonsai v září 2004. Podobná, možná ještě lepší, zdobila Mezinárodní výstavu bonsají, suiseki, ikebany a kaprů koi, která se konala v červnu 2004 v Kongresovém centru. Shlédly ji tehdy 4 000 lidí, což v našich podmínkách není zase tak málo.

Ve spolupráci s Česko-japonskou společností se nám podařilo do kalendáře zařadit také soubor mistrných kaligrafií, jejichž autorkou je paní Harumi Yamada. Rád bych jí touto cestou vyjádřil svůj dík.

Hotelu Beseda Bonsai, a.s. nabízí kalendář ke koupi za 110,- Kč. Při zaslání na dobírku cena činí 167,- Kč v České republice a 263,- na Slovensku.

Uvítáme, zašlete-li nám informace o dalších japonských zahradách v Evropě i u nás, třeba vašich vlastních, které bychom mohli zařadit do dalších vydání v edici Kalendáře. Náměty zasílejte na adresu Bonsai klub CZ, Vítkova 26/151, 186 00 Praha 8 nebo na emailovou adresu: bonsai@bonsaiklub.cz