Home » Archiv » Bonsajistické jaro
Bonsajistické jaro
20-03-2009, 09:24
Zároveň s prodlouženým dnem, přibývá i sluneční intenzity. Je to období, kdy se neodvratně blíží jaro, a dříve či později se naše bonsaje probudí k bujnému růstu. Záleží to vždy na tom, jaké druhy pěstujeme. Nejprve to pozorujeme na bytových bonsajích a teprve později u venkovních. Při dobrých světelných podmínkách začínají některé bytovky rašit již na začátku března. Probouzení pupenů je tedy neklamným znamením, že se blíží jarní práce, především přesazování, řez a zaštipování.
Ing. Petr Herynek
Zásadně se nevyplácí tyto činnosti uspěchat, proto raději termín těchto prací ještě alespoň o 14 dní odsuneme. Semenáčky, řízky a mladé rostlinky přesazujeme každoročně, někdy i dvakrát do roka. Sázíme je do lehčích, vzdušných substrátů a nepříliš velkých nádob. Rostlinky lépe rostou v zápojí. Proto kontejnerky nebo květináče dáváme těsně vedle sebe. Rostlinky si vytvoří vhodné mikroklima a bujněji rostou. V humózních rašelinových substrátech si vytvoří hustý kořenový systém. Sazenice často rosíme a přihnojujeme.
První dva až tři roky je necháme bujně růst a upravujeme je pouze řezem. Zásadně je nesázíme do mělkých misek, kde se v růstu zpomalí. Při každém přesazení kořeny zkrátíme, aby se odmala vytvořil plochý kořenový systém. Korunku necháme vždy trochu přerůst a hlubokým řezem ji 2x až 3x zkrátíme. Docílíme tím zesílení kmínku a vhodných proporcí větví. Řezem a zaštipováním upravíme základní tvar korunky. Zapěstováváme paprsčitě vyvinutý kořenový systém.
Teprve po dvou až třech letech, když jsou naše budoucí bonsaje silné jako tužka, je přesadíme do bonsajových misek.
Rostliny ze semen a řízků
Březen je i doba, kdy vyséváme stratifikovaná semínka do speciálních, výsevných a lehkých málo výživných substrátů, které si můžeme sami připravit. Semenáčky pěstujeme na teplém a především světlém místě. Přepichujeme je teprve tehdy, když vytvořily první pravé lístky. Při přesazování či přepichování zaštípneme kořínek, aby se kořeny rozvětvily.
Vzešlé semenáčky zaléváme a rosíme velmi opatrně, aby brzo oschly a výsevy nepřemokřujeme. Vyvarujeme se tím tzv. padání klíčních rostlin. Substrát pro výsevy a řízky musí být málo výživný, protože provokuje rostlinky k vytvoření bohatého kořenového sytému. Pokud přihnojujeme, pak pouze slabými dávkami při rosení "na list" ne do půdy. Vhodné je preventivně přidat do vody přípravek PREVICUR, který brání rostlinky před houbovými chorobami.
Při jarním řezu jsme ostříhali spoustu výhonů, potencionálních řízků, které po úpravě a nastimulování pícháme do množárenského substrátu. Řízkovance zalijeme a podle potřeby rosíme. Substrát udržujeme vlhký, ale ne mokrý. Až do vytvoření kořínků a rašení nových listů řízkovance zakryjeme sklenicí nebo folií. Vhodný substrát namícháme z jemného perlitu či písku, rašeliny či kokosového substrátu. Tak využijeme odstraněné větévky našich bonsají, přestože březen není nejvhodnějším termínem k řízkování a ujímavost nebude tak veliká.
Řez a zaštipování bonsají
akmile se prodlužuje den, bonsaje začínají rašit a vytvoří spousty nových výhonů se světle zelenými lístky. V tu dobu začínáme přihnojovat plnými tekutými hnojivy do půdy a na list. Nejprve hnojíme v polovičních dávkách jednou za čtrnáct dní, později, přibližně od dubna, v plných koncentracích. S výběrem hnojiva vám poradí v každé specializované prodejně.
Základní řez, tedy prořezávání koruny realizujeme při přesazování nebo při probuzení pupenů. V prvé řadě odstraníme suché větévky. Pak odstraníme dlouhé nevhodné větvičky zvané vlky, které vyrůstají z kmínku. Korunu řezem upravíme do potřebného tvaru. Poté zkrátíme všechny větvičky za druhým až třetím listem. Pokud nemají větévky odpovídající tvar, vytvarujeme je pomocí drátu. Důležité je ponechat u větví konečnou prodlužující větévku až do začátku nového rašení, tu zkrátíme později. Při řezu ošetříme větší řezné plochy nad 3 cm bonsajovým lakem nebo jinými vhodnými prostředky. Zabráníme tím vniknutí chorob do řezných ran. Pokud bonsaje nepřesazujeme, můžeme je i bezprostředně po řezu přihnojit hnojivem "na list".
Přesazování
Od března bonsaje přesazujeme. Vždy počkáme, až se bonsaje začnou probouzet. Zásadně nepřesazujeme druhy, které na jaře kvetou. Ty přesadíme teprve po úplném odkvětu. Přesazovat můžeme do speciálních substrátů, kupříkladu do akadamy, která je poměrně drahá, nebo do substrátů, které si sami připravíme. Při míchání vystačíme se třemi základními komponenty. Bílá baltská rašelina, která je vláknitá a udržuje v substrátu vlhkost. Těžší zemina, ornice nebo drcený jíl s drobtovitou strukturou, která na sebe dobře váže živiny. Říční nebo sklářský hrubý písek substrát podle potřeby vylehčí, a ten je pak dobře propustný. Drobný štěrk přimícháme do zeminy nebo jej použijeme jako drenáž. Můžeme používat i další komponenty, například Perlit, drcený polystyren, drcené cihly apod. Podle nároků rostlin na PH můžeme k upravení půdní reakce přidat mletý vápenec. Půdní kyselost měříme PH-metrem. Při přesazování si vybereme vhodnou misku a, to jak velikostí, tak i tvarem a barvou. Nad odtokové otvory umístíme mřížku z umělé hmoty nebo položíme keramický střep. Potom dáme na dno vrstvu drenáže a na ni nasypeme namíchaný substrát. Ten by měl být připraven přibližně týden dopředu. Je dobré do substrátu přidat plné hnojivo. Osvědčilo se dlouhodobě působící hnojivo OSMOKOTE nebo PLANTACOTE.
Při přesazování dřevěným kolíčkem rozvolníme kořeny a většinu původního substrátu odstraníme. Kořeny úměrně zkrátíme (asi o 1/4 až 1/3) a upravíme do plochého tvaru, aby se pohodlně vměstnaly do misky. Zároveň se zkrácením kořenů provedeme řez koruny a zaštípnutí všech výhonů. Potom umístíme bonsai do misky a doplníme substrátem. Substrát pečlivě vpravíme mezi kořeny a přimáčkneme. Bonsai umístíme mimo střed misky a její bázi mírně nad okraj. Při zamechování nasypeme na substrát slabou vrstvičku písku a mech přikládáme od kmene směrem k okrajům misky. Bonsai pak dobře zalijeme a postavíme na světlé teplejší místo. S přihnojením počkáme, až vyraší první lístky.
Ochrana vůči chorobám a škůdcům
V předjarním období se objeví spousta škůdců, například puklice - lepkavý povrch listů, při přeschnutí molice - bílí motýlci s třepotavým letem, mšice sající na mladých výhonech, vlnatky - na nervatuře listů a v paží listu, při malé vzdušné vlhkosti, svilušky sající na listech. Ty poznáme podle jemných pavučinek. Pro ochranu je vhodný přípravek BIOOL, který je zdravotně nezávadný. Škůdce ničíme i mechanicky, okamžitě když se objeví. V rašelinových substrátech se objevují i malé černé mušky - smutnice, které ničíme přípravkem SUMITHION nebo BIOOL, postřikujeme povrch substrátu. Ošetření opakujeme 2x až 3x po pěti dnech.
Vhodnou ochranou je dobrá péče o bonsaje. Časté rosení ničí svilušky, atd. Bonsaje musí včas oschnout, aby se nerozšířily houbové choroby. Případné houby ničíme přípravkem BIOAN.